Jak jsme dělali vozembouchy
Slovník spisovného jazyka českého říká, že vozembouch je starý lidový hudební nástroj v podobě luku s chrastidly, který se rozezníval drhnutím o strunu a údery o zem. Přeneseně expresívně znamená nemotoru, neohrabance (též nadávku).
Proč jsme se rozhodli dělat právě vozembouchy? Chtěli jsme si rozšířit svou sbírku hudebních nástrojů pro jejich použití v muzikoterapii, kterou se naše škola cíleně zabývá - a to nejen v muzikoterapeutickém ateliéru, ale i na pokojích, tedy při běžné práci s dětmi. Líbila se nám jednoduchost vozembouchů, jejich osazení rolničkami, zvonky, chrastítky a lákala nás výzva zpracovat je jinak, hlavně krásně a esteticky. A protože už dlouho spolupracujeme se sochařem Janem Našem z Hněvotína u Olomouce, domluvili jsme se, že při jeho vedení uspořádáme ve škole v říjnu t.r. výtvarnou dílnu, a dáme se všichni – velcí i malí – do díla. Jak uvidíte z přiložených fotografií, snažili se všichni, práce je velice bavila a dílna měla krásnou atmosféru. Výsledkem našeho společného snažení je šest vozembouchů, jeden krásnější než druhý. A tak si jednotlivé třídy a pokoje toho „svého“ musely vylosovat. Teď u dětí bydlí a my se zamýšlíme, jak se bude jmenovat…Až k nám do školy přijdete, můžete si vyzkoušet, jak takový původně středověký lidový hudební nástroj nádherně zní.
Božena Sekaninová a Radek Řehák
FOTO ZDE
07.02.2009
