Strukturované učení

ZŠ Zahrádka má jednu třídu pro děti s poruchami autistického spektra. Vzhledem k tomu, že škola vzdělává především žáky s kombinovaným postižením, žáci této třídy mají diagnostikovaný nejen dětský autismus (nízkofunkční), ale i další přidružené vady (mentální retardace, smyslové vady apod.)


Žáky třídy pro děti s PAS vzděláváme podle tzv. strukturovaného učení, které vychází z TEACCH programu a opírá se o kognitivně behaviorální terapii. Výhody strukturovaného učení spatřujeme především v následujících bodech:

  • respekt ke zvláštnostem a individuální úrovni dítěte

  • metoda vychází z osobnostních charakteristik a využívá silných stránek žáka

  • snižování kognitivních deficitů, které jsou zapříčiněny poruchou autistického spektra

  • metoda zvyšuje flexibilitu myšlení a chování žáka

  • pomocí motivace je možné budovat přiměřené chování a současně odbourávat projevy nevhodného chování

  • spolupráce s rodinou

  • optimistický pohled na efektivitu výchovy a vzdělávání dětí s poruchou autistického spektra.


Důraz klademe na individuální potřeby každého dítěte a pomocí vizualizace a strukturalizace podporujeme jejich rozvoj v různých oblastech jako je komunikace, socializace, samostatnost v sebeobsluze atd.  


Individualizace

Žáci s poruchou autistického spektra mají velmi různorodé symptomy, variabilita projevů je široká, a tak v sobě individualizace skrývá nejen do detailů propracovanou individuální volbu metod a postupů, ale i individuálně upravené prostředí, komunikaci, motivaci a vizualizaci. U žáků s PAS nelze použít běžné osnovy a běžné pedagogické postupy, a tak je nutné vytvořit každému takovému dítěti individuální vzdělávací plán. Při jeho sestavování je nezbytné respektovat speciální potřeby těchto dětí, které vycházejí ze specifik jejich postižení a z úrovně chronologického i mentálního věku, ale také je třeba přihlédnout k jiným možným přidruženým poruchám.


Strukturalizace

Strukturalizace znamená vnesení jasných pravidel, zviditelnění posloupnosti činností, uspořádání prostředí. Žáci s autismem mohou mít značné problémy s časovou a prostorovou orientací. Uspořádání prostředí, času a jednotlivých činností umožní žákům s autismem lépe se zorientovat v prostoru i čase, a také pružněji reagovat na změny.

Výraznou strukturu v čase poskytují žákům tzv. denní režimy. Denní režim bývá nejčastěji sestaven z trojrozměrných předmětů, fotek, piktogramů nebo obrázků s texty. Tyto zástupné předměty v sobě ukrývají určitou aktivitu. Jedinec tak může snadněji předvídat, kde, jak a proč má jednotlivé činnosti vykonávat a v jakém sledu půjdou za sebou. Funkčnost denního režimu se odvíjí od míry symptomatiky, mentální úrovně jedince a jeho individuálních možností a schopností.

Denní režim by se měl stát podpůrným prostředkem samostatnosti a měl by poskytovat odpovědi na dvě základní otázky: „KDE budu aktivitu vykonávat?“ a „KDY budu aktivitu vykonávat?“.

Samotné aktivní využití denního režimu spočívá v tom, že si jedinec s autismem postupně sundává z denního režimu předměty, fotky nebo obrázky a odnáší je na konkrétní místo vykonávané činnosti, kde tato aktivita proběhne. Pochopitelně se nedá předpokládat, že po vytvoření denního režimu jej začne automaticky a rovnou funkčně využívat. Dříve, než dojde k samostatné orientaci ve struktuře denního režimu, je třeba absolvovat individuální nácvik.


Vizualizace

Formy vizuální podpory pomáhají žákům s autismem se snadněji a samostatněji orientovat v prostoru, v čase a ve vykonávaných činnostech. Informace skrze vizualizaci jsou snadněji pochopitelné, objasňují verbální informaci a usnadňují samostatnost a odolnost vůči nenadálým změnám. Vizualizace by měla být opět nastavena dle individuálních potřeb jedince s autismem. Např. i u osob s autismem, které mají přidružené zrakové postižení, existuje forma „vizualizace“. Jedná se o tzv. haptickou vizualizaci.

Prostorová vizualizace

Strukturalizace prostoru umožňuje dětem s autismem snadnější orientaci v prostředí, ve kterém se pohybují. Rozčleněním a vytvořením upraveného prostoru se zvyšuje samostatnost a dítě si může lépe propojit určitou činnost s konkrétním prostorem.

Časová vizualizace

Všechny formy vizualizace času přibližují sled činností znázorněných pomocí denního režimu. Vizualizace času dodá dítěti jistotu a předvídatelnost jednotlivých činností během dne. Nejnižší forma vizualizace času je skrze konkrétní předměty. Činnosti jsou přeneseny a znázorněny ve formě zástupných trojrozměrných předmětů (např. čištění zubů je zastoupeno symbolem kartáčku apod.), nebo se mohou znázornit formou fotografií, obrázků, piktogramů.

Častým problémem bývá znázornění konce činností. U mnoha činností je možné čas znázornit počtem kódovaných úkolů či dokončením činnosti. Konec je též možné přiblížit zazvoněním na kuchyňskou minutku, pomocí tranzitní karty apod.

Procesuální schémata

Během nácviku strukturovaného učení probíhají konané činnosti často zdvojeně. Žák s autismem se učí zvládat a rozumět vykonávaným aktivitám a k tomu potřebuje fyzickou a verbální dopomoc. Pokud se dítě stává samostatnějším, nebo naopak činnostem zcela nerozumí, může se využít pomocná forma prostřednictvím tzv. procesuálních schémat. To znamená, že jednotlivé problémové a náročné kroky činností jsou vizuálně znázorněny, a tak zpřehledněny. Procesuálních schémat se nejvíce využívá při nácviku sebeobslužných dovedností, kdy je určitá činnost rozdělena na dílčí kroky.

FOTO ZDE 1.část

Školní den ve třídě pro děti s PAS

Každý žák naší třídy má dle výše uvedeného „na míru“ vypracovaný individuální vzdělávací plán. V průběhu školního dne se žáci účastní skupinových aktivit třídy a dále absolvují individuální výuku. Zároveň jsou zapojováni do terapií a aktivit denního stacionáře.

Školní den nám začíná společným zpíváním a ranní komunikací. Po svačině se žákům rozbíhá individuální program, chodí s třídní učitelkou do třídičky na vyučování či na muzikoterapii, účastní se aktivit ve své kmenové třídě či jinde v prostorách školy. Činnosti končí před obědem, některé ještě po obědě pokračují. Doba poledního klidu bývá věnována nácviku odpočívání, volnočasových aktivit.

Každý den máme také nějakou společnou hlavní aktivitu – výtvarná výchova, hudebně rytmické cvičení, vířivka a bazén, zpívání u piana, snoezelen, pedagogicko-psychologické ježdění, procházky na zahradě. Nedílnou součástí školních dnů jsou i jednodenní či vícedenní výlety a společné akce celé školy.

FOTO ZDE 2.část

Individuální výuka

Třída pro individuální výuku je rozdělena na část, kdy žák pracuje s učitelem u stolečku a na část s kobercem, která slouží k volnější výuce a relaxačním aktivitám. Výuka je plně přizpůsobena individuálním potřebám každého žáka a je realizována v duchu strukturovaného učení. Doplněna je však i jinými výukovými metodami, AAK, smyslovou výchovou, prací s dětskou literaturou, prvky muzikoterapie a bazální stimulace aj.


Jméno:
Heslo:
english
Základní škola Zahrádka

Created by © 2014 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy